Jaké to bylo vzdát se Vánoc?
Ve jménu Boha milosrdného, slitovného
Upřímně jsem nad tím takto nikdy nepřemýšlela. Já jsem se Vánoc nevzdala, uvěřila jsem tomu, že islám je pravda a z mého pohledu bylo naprosto logické, že Vánoce slavit již nebudu. Bylo to něco přirozeného, něco, nad čím jsem se vůbec nepozastovala. Jsem muslimka, Vánoce nejsou islámský svátek a neviděla jsem sebemenší důvod, proč bych je slavit měla.
Co se týče mé nemuslimské rodiny, nikdy s tím nebyl, díky Bohu, problém. Štědrovečerní večeře se neúčastním již několik dlouhých let, ale ráda svou rodinu navštívím jakýkoliv jiný den, zkrátka podle toho, jak to vyjde. A taky se i párkrát stalo, že to nevyšlo a viděli jsme se až někdy v lednu, no a úplně v pohodě. Stejně tak moje maminka navštěvuje nás, když máme islámské svátky a je to už takovou naší tradicí. S rodinou se snažím stýkat a zvát je k sobě domů i bez svátečního období, kdy si uvaříme dobré jídlo, upečeme něco sladkého, pokecáme a zasmějeme se. Dárky si také dáváme celý život i bez nějakých svátků, podle toho, kdo co zrovna potřebuje nebo jen tak, zkrátka maličkost pro radost.
Vánoce mám spojené především se vzpomínkami na své dětství, babičku, dědečka, ale jsou tam i střípky z narozeninových oslav, protože je mám týden před Štědrým dnem. Co si každoročně ale neodpustím, jakožto milovník čaje a sladkého, tak je cukroví!
Přeji všem novým konvertitům, aby zvládli co nejlépe vánoční období a nehroutili se z toho, že to pravděpodobně nevyjde/nevyšlo dle jejich představ. Důležité je vědět, že Vánoce nejsou naše svátky a neslavíme je (u sebe doma se svou rodinou), všechno ostatní je individuální, protože rodinné vztahy jsou různé. Věřím, že není zrovna asi jednoduché říct rodičům, kteří mají například jen jedno dítě, že s nimi v jejich důležitý den nebudete, Bůh ví nejlépe. Kéž to všem Stvořitel všeho a všech ulehčí a vede nás všechny správnou cestou!
P.S. Jak se na oslavu Vánoc dívá islám a jaký vztah mají k Vánocům muslimové všeobecně, o tom jsem psala článek, který najdete na mém blogu.